Cestu bytí vnímám jako člověk, který trpělivým sbíráním kamínků postupně skládá obraz mozaiky života ve všech jeho souvislostech. Mým životním mottem je „Žij a nechej žít.“ Krédem jsou pak pro mne stromy, které jsou nám všem ostatním živočichům nezištnými dárci životadárného kyslíku. Myslím, že se nám lidem z vyspělé části světa vytrácí ze života a mezilidských vztahů skromnost a pokora, kterou pak najednou zničehonic nalézáme ve chvílích, kdy je však už příliš pozdě cokoli vrátit zpátky.